Sparta rozjela sezónu čtyřmi vítězstvími, ale pak přišly neduhy, jaké Spartu provází už dlouho, více než rok. Opět hrála pomalu, alibisticky, bez zápalu a bojovnosti, takhle rozhodně nevypadá tým, jenž chce hrát o nejvyšší příčky v soutěži. Zápasy s Příbramí a Bohemians toho byly důkazem.
Příkladem jde Josef Šural, to byl od Ščasného skvělý tah, dát mu kapitánskou pásku. On se rve, on chodí do soubojů hlava nehlava, rve se za svůj klub, za svoje logo na prsou. Sparta je však stále nemocná a proces uzdravování bude nějakou chvíli trvat a pokud přijde nový trenér, můžou se dostavit stejné problémy, jelikož každý trenér věří ve svůj systém a hráči než na něj navyknou, bude to stejné, jako když odešel Strammaccioni a přišel Hapal. Sparta ze všeho nejvíc potřebuje klid na práci a musí se prezentovat jako tým, ne jako soubor hráčů z cizích zemí. Už konečně musí věřit tomu, co po nich kouč chce. Musí dohrávat souboje, i když některé bolí, jen tak si získají rozpolcené fanoušky. Ti snahu okamžitě poznají.
Žádné komentáře:
Okomentovat