středa 16. srpna 2023

FC Kodaň, jak těžký je to soupeř?

 

Po prvním duelu 3. předkola Ligy mistrů v Kodani, kde Sparta zaznamenala bezbrankovou remízu, jí čeká odvetný duel na domácím hřišti již zítra od 19 hodin. Pražané měli v Dánsku velké problémy se soupeřem, přesto dokázali uhrát velmi nadějný výsledek do odvety.

První mač ukázal, že dánský celek má velmi dobře zvládnutou ofenzivní stránku hry. Ať už postupný útok či smrtící brejky. Je schopen udeřit jakkoliv. Zejména střední záložník Falk je velmi nápaditý. V brance číhá polský gólman Kamil Grabara, jenž je tak dobrý, že je o něj zájem v zahraničí, na známých adresách. Je v ideálním věku, je mu 24 let.

V defenzívě je trochu slabina, ve stoperské dvojici hraje například slovenský reprezentant Denis Vavro, který však obdržel po prvním utkání v Deníku Sport celkovou známku výkonu 3. Na škále od 1 do 10, přičemž 1 je nejhorší. Takže žádná sláva, a tudy vede cesta.

Sparťané by se měli snažit o přetěžování obrany protivníka. Zkoušet procházet středem i po stranách a vypouštět nebezpečně centry do vápna a tam vytvořit, co největší tlak na branku. Dobře se to říká, nicméně když překonají silnou zálohu, která má dopředu šmrnc, ale dozadu je zranitelná, může to být k užitku.

Útok je pak také vynikající, je to pochopitelné, Kodaň není na scéně Ligy mistrů nováčkem, funguje tu už několik let a to skoro každoročně, přičemž se minulý rok rvala ve skupině slavné soutěže s Manchesterem City, FC Sevillou a Borussií Dortmund, přesto dokázala nasbírat pěkné tři body za tři remízy, prohrála s mnohem zvučnějšími soupeři jen třikrát. Úctyhodné.

Zato Sparta je ve formě, v lize se jí daří. Neztratila v novém ročníku ještě ani bod. Dvakrát dala dokonce 5 branek. V Jablonci a doma proti Pardubicím. Liga vás však neprověří tolik jako Liga mistrů.

No, a tento sok nyní čeká Spartu. Proto buďme méně nároční, važme si dobrého výsledku a pamatujte Sparta opravdu nemá slabého soupeře.

pátek 3. července 2020

Sparta Praha - Mistr MOL Cupu

Fotbalová Sparta si zase konečně může říkat mistr, sice jen pohárového turnaje, ale i ten se počítá do historických tabulek. Nebyl to jednoduchý titul, Sparta si ho musela vydřít a vědomí, že nemáte šest let žádnou trofej vás může ještě svazovat, brzdit. Tentokráte musela vyřadit silné protivníky už od začátku, nevyzpytatelná a stále o postup do 1. ligy bojující Jihlava, letos pro soupeře velmi nepříjemné a kousavé České Budějovice, zvedající se Baník Ostrava a v semifinále jedna z nejtěžších překážek Viktoria Plzeň, která patří mezi nejlepší kluby v republice už několik let a nechala výrazný podpis i v Evropě. No a ve finále čekal na Spartu Liberec. Severočeský celek, který dokáže na každou sezónu připravit jiný, ale silný celek. Dlouhodobá špička ligy a v MOL Cupu byl taková štika poháru. Na Spartě začali věřit v trofej vlastně až po skolení Plzně, která byla favoritem. Pražané jí skolili a v té době se v médiích začal propírat zisk trofeje. Liberec se zdál být těžkým protivníkem, ale ne neporazitelným, a hádejte, co se stalo, Sparta ho položila na lopatky, a může se zase pyšnit titulem. Po dlouhých šesti letech. Čekání je u konce.

pátek 5. června 2020

Slavia - Plzeň - zápas desetiletí

V neděli je možné, že uvidíme nejlepší zápas ve FORTUNA:LIZE za několik let. Takhle nabušené týmy dlouho nebyly. Ano, řeč je o Slavii a Plzni. I když to bude střet dvou stylů, bude to zajímavé sledovat. Nečekám soubojový zápas, jako jsme u předních týmů vídali v minulosti. Slavia bude běžecká, neúnavná, bude presovat, kdežto Plzeň bude spoléhat na mimořádně silný a kreativní střed zálohy Bucha, Čermák, Kalvach. Všichni tři jsou adepti pro reprezentaci, výkony si o to říkají. Sám jsem zvědavý, jestli je kouč Šilhavý zakomponuje do svých plánů a třeba někoho vezme i na EURO. Plzeň má obecně silné kraje, odkud přichází balóny na silné a velké útočníky, jakými jsou Beauguel a Chorý. Navíc ve Viktorce nyní útočí a brání celý tým. Mají silný přechod z defenzívy do ofenzívy. Slavia hraje nátlakový fotbal a hodně drží míč. Čeká na ztráty soupeře při vlastním presinku a spoléhá na silné krajní beky Bořila s Coufalem, že vymyslí šance pro spoluhráče. Každopádně to bude v neděli správná "řežba." Možná zápas ligy desetiletí. Jen škoda, že ho na stadionu skoro nikdo neuvidí.

pátek 29. května 2020

Fotbalová Sparta, kdy už se podaří najít chemii v týmu?

Fotbalová Sparta Praha, co vás napadne? Velká, neporažená se spoustou titulů. Pojem, velkoklub, známý u nás, v Evropě i těmi, kteří sportu tolik nefandí. V poslední době je však nemocná, trpí, souží se, nesbírá body, nehraje dobře, na jejím projevu se najde "hromada" chyb. Hlavně u stoperů. Důležitý článek každého týmu, u Sparty je to však Achillova pata. Když už se jakžtakž našla dobrá dvojice, vypadl z ní David Lischka. Mladý, nadějný stoper, jenž to má v hlavě srovnané. Toho času bohužel na listině zraněných hráčů.

Spartě se nyní lidé smějí, utahují si z ní, z jejich fanoušků. Být sparťan není v této době lehké, jste terčem všech vtípků a narážek. 

Potom, co přišel do funkce sportovního ředitele Tomáš Rosický, bývalý skvělý hráč se skvělou kariérou, čekalo se, že za pár chvil Spartu uzdraví, nyní se však ukazuje, že to bude trvat déle, než se čekalo. Podepisuje nové smlouvy, přivádí hráče o kterých je přesvědčen, má je zmapované, skládá tým podle svých představ. Drahé zahraniční hvězdy? Zapomeňte. Možná si nechal Guelora Kangu, ten však vykazuje ohromně platné výkony. 

Bořek Dočkal by měl být lídrem a tahounem, ani on však zatím nenašel svou tvář a své opodstatnění ve Spartě. S kým může být kouč Kotal spokojen? Těžko, těžko hledat, Kanga sice hraje dobře, ale ne týmově, navíc se nevrací do defenzívy. Hancko se snaží a na levém beku má perspektivu a už teď na této pozici vypadá dobře. 

Adam Hložek, rostoucí hvězda, která však potřebuje podporu spoluhráčů pak bude extrémně vidět. Už nyní ukazuje známky obrovské kvality a to je mu sedmnáct let. Ladislav Krejčí je talentovaný a pracovitý středopolař. Srdjan Plavšič má své dny, není dostatečně efektivní, nicméně do hry Sparty přináší rychlost a dynamiku na křídle. Stejně tak Moberg Karlsson. Andreas Vindheim, pravý obránce, od kterého se čekalo více, než předvádí, má však ještě čas se ukázat. Ovšem není to ono. Brankář Milan Heča, ten by měl být hodnocen jako velká opora Sparty. Prozatím jí drží, dělá co může, drží spoluhráče od ještě většího krachu. Útočníci Benjamin Tetteh a Libor Kozák jsou málo produktivní, nedostávají se do šancí, nepomáhají týmu. Tetteh byl brán jako velká hvězda, to však ale zdaleka nenaplňuje. Mladý středopolař Sáček je ovšem bojovník, umí s míčem, jenže také nehraje na své možnosti.

neděle 21. července 2019

Sparta vs Jablonec, analýza druhého kola

Sparta po neúspěšném prvním kole narazila na soupeře ze Severních Čech - Jablonec. Po ostudě se Slováckem, se kterým doma nikdy neprohrála, musela přijít změna. Celý týden se mluvilo o Spartě. Opět zaznívaly hlasy jako trpělivost, klid na práci, čas a až si tým sedne, bude hrát tak, jak si fanoušci přejí. Fanoušci už trpělivost několikrát ztratili, avšak s příchodem Rosického do funkce sportovního ředitele se leccos změnilo. Fanoušci v něj věří jako ve spasitele. Je to velká osobnost. Příznivci konečně vidí světlo na konci tunelu. Po výměně několika koučů, po neúspěšném projektu internacionalizace se snad opravdu blýská na lepší časy. Trenér Jílek přišel s jasnou vizí, měl by dát týmu herní tvář, což se několika trenérům nepodařilo. Václav Jílek dostal tříletou smlouvu a Rosický mu poskytl čas na práci. Jak tento příběh dopadne uvidíme na konci první sezóny.

Jablonec přijel na Letnou s taktikou vyčkávat a počkat si na chyby soupeře, ty sice přišly, ale nebyly potrestány. Petr Rada dělal při složení jedenáctky co mohl, ale vítěznou sestavu nepostavil. V létě mu odešla půlka sestavy - Trávník, Lischka, Hovorka, Holeš, Vatajelu a taková díra do sestavy se těžko zaplňuje, přesto prezident klubu Miroslav Pelta přivedl zajímavé hráče, bude však asi trvat až si na sebe na hřišti zvyknou. Přišli Matoušek, Plechatý, Holík, Sýkora, Jugas, Krob a několik méně známých jmen. Pelta díru nezacelil vůbec špatně, dělal co mohl. Většina může nastoupit rovnou v základu.

Teď už k zápasu samotnému. Sparta byla v prvním poločase lepším týmem. Více držela míč, kombinovala, zejména Kanga s Plavšičem dominovali na hřišti. Měla spoustu šancí, které dlouho "pálila." První poločas mohl skončit klidně 3:0, Spartě však koncovka vázla. Když to vypadalo, že v zápase nepadne branka, rozvlnil síť po dobrém výběru místa mlaďounký Hložek. Centr zleva, prodloužení hlavou a střela do prázdné šestnáctiletého talentu domácích. Pražané dále v tlaku pokračovali, už to nebyl tak drtivý tlak jako v první půli, ovšem stále to bylo důstojné. Druhou branku obstaral Kanga nádhernou střelou ze střední vzdálenosti přímo do šibenice a šlo se slavit podruhé. Letná si konečně mohla užít vítězství a Jílkovi mohl spadnout pověstný kámen ze srdce. Sparta ve druhém kole doma porazila Jablonec 2:0. Má tak první tři body v sezóně. Teď před ní však stojí další výzva, musí potvrdit zlepšení příští týden, kdy narazí na České Budějovice. Hraje se v Jižních Čechách.

úterý 25. června 2019

Katar - malý emirát a silný fotbalový celek

Katar, malá zemička o velikosti Středočeského kraje, která se nachází v Asii v Perském zálivu. Tento stát má v budoucnosti, v roce 2022, hostit fotbalový šampionát. Je spousta pro a proti. FIFA chce propagovat svůj produkt = fotbal všude a dostávat se na nové trhy. Nicméně je tato volba správná? Těžko říct, spousta názorů říká že ano, spousta že ne. Nicméně MS je přiděleno a Katar už postavil některé stadiony. Kvůli tamnímu podnebí, mají být plně klimatizované, jelikož v létě je tam okolo 50 stupňů Celsia. A to je další problém. všichni se přou, jestli není lepší pořádat mistrovství v zimě, to by však zase narušilo chod soutěží. Je to složité, avšak Katar o svoje pořadatelství s největší pravděpodobností nepřijde, i přes mnoha negativ.

Reprezentace má kvůli pořádání účast jistou. Ta zpočátku, kdy se rozhodlo o konání v Kataru, nacházela v dost bídné formě. Byl to malý asijský státeček, emirát, jenž ani v Asii nepatřil mezi nejlepší. Jenže moment, skok do současnosti a Katar vyhrál Mistrovství Asie a momentálně byl pozván na Copu Américu jako host. Byl nalosován do skupiny s Paraguayí, Kolumbií a Argentinou. Jedna z nejtěžších skupin, pravděpodobně vůbec ta nejtěžší. První vystoupení v Brazílii zvládl na výbornou. S Paraguayí sice prohrával 0:2, ukázal však vůli, houževnatost i fotbalovost a zápas dovedl k remíze a bodíku do tabulky. Katar už dávno není ta zemička, kterou každý porážel, za těch pár let udělala skok a i díky úspěšně vychované mladé generaci teď sklízí úspěch. Druhý duel byl ještě větším oříškem, avšak Katar se s ním popral. Prohrál gólem v 86. minutě!!! Stačilo vydržet, ubránit bezbrankový stav a byl tu druhý bod na šampionátu. Na Kolumbii však nestačil. Třetí zápas to už bylo terno, postavil se proti Argentině, která je plná šikovných fotbalistů a hvězd v čele s Messim. Obrovsky náročný duel. Kataru uškodila brzká inkasovaná branka, kterou vstřelil nadějný útočník Martinez. Katar se snažil, bojoval, dělal Argentině problémy, ale na gól to nestačilo, naopak ještě inkasoval od Agüera, pana střelce. Ze skupiny sice nepostoupil, bod na to nestačil, avšak zanechal parádní dojem, průnikové přihrávky, nesesypal se když inkasoval, hrál dál, byl houževnatý, uměl si vytvořit i nadějné brejky. To co ho limitovalo byla práce s míčem, jenže v té jsou jihoamerické týmy nejlepší, takže srovnání s absolutní špičkou. Katar však děla pokroky a uvidíme za pár let. Za pár let to může být soupeř, kterého se bude bát i špička celého fotbalu, to ale předbíhám. Vývoj se odhadnout nedá. 

úterý 4. června 2019

Reportáž ze čtvrtého utkání z Enterprise Center


St. Louis - Boston 4:2, série: 2:2


St. Louis dnes nastoupilo ke druhému domácímu utkání ve finálové sérii s Bostonem. Do zápasu číslo čtyři vstoupilo lépe, jako první dalo branku, kterou zařídil Ryan O"Reilly. Brankář Bostonu Rask měl práci u první tyče a než se stihl přesunout, O"Reilly mu zasunul kotouč u druhé tyče. Odpověď trvala Medvědům zhruba jen dvanáct minut. Chára nahodil puk o Binnigtonův beton a černý placatý předmět si jako první našel Charlie Coyle a bylo vyrovnáno. Musím zmínit, že Binningtona před touto sezónou nikdo neznal, možná jen pár fajnšmekrů, on však stále všem dokazuje, že bylo správné dát mu důvěru v brankovišti. Kouč Berube s ním může být spokojen. Navíc je tento sebevědomý brankář nominován na Calder Trophy, která je udělována nejlepšímu nováčkovi sezóny (za základní část). Při druhém gólu domácích se prosadil kanonýr Tarasenko. Hvězda a hráč Bluesmanů, který byl v první třetině základní části odsuzován, byl z formy, nedával branky, nehrál tak, jak velký má plat, všichni byli nespokojení a ejhle, podívejte, je tu začátek června a St. Louis stále nekončí sezóna, ba co víc, bojují o Stanley Cup a Tarasenko je hlavním lídrem. Zpět k té brance, tento Rus si našel odražený kotouč od Raska, a uklidil ho k pravé tyči po ledě. Byla to krásná spolupráce a kombinace tří hráčů Blues.

Boston v tomto zápase jen dotahoval, sice dal branku v oslabení, ale to nestačilo. Brandon Carlo dorazil střelu Bergerona, Binnington se mohl přetrhnout, avšak na puk nedosáhl. Vyrovnáno 2:2 a vyrovnáno naposledy v tomto střetnutí. Do vedení se svěřenci trenéra Berubeho dostali až ve třetí třetině v 51. minutě utkání. Autorem důležité branky, ze které se už Boston neoklepal, byl opět buldok Ryan O"Reilly. V zápase číslo 4 naprosto dominantní postava. Bruins se nepodařilo za zhruba devět minut srovnat, na konci to zkusili bez brankáře, ale to byla velmi nepovedená podívaná. Pořádně se nedostali do útočného pásma, natož do šance. Měli to ovšem těžké, Blues se stáhlo a jen čekalo do té doby, než dal Schenn čtvrtou branku do opuštěné klece. St. Louis vyhrálo poprvé doma v sérii, celkově podruhé a zajistilo si ještě minimálně jeden návrat do své arény.


Dva zámořské styly 


Celé finále je plné osobních soubojů a hlavně Bluesmani hrají hodně do těla, dost hitují a jsou schopni nasbírat přes 40 hitů za zápas. Boston hraje spíše takový ten "nový kanadský hokej," rychlý, kombinační, důrazný, přímočarý a s velkým tlakem do branky. St. Louis hraje tvrději, ale hezkou, rychlou akci také předvede, má na to hráče jako jsou Tarasenko, Schenn, Schwartz nebo O"Reilly. Zejména poslední jmenovaný je buldok, jenž si neodpustí žádný souboj, do všeho jde naplno a trenér ho musí mít rád. Bostonští jsou techničtější, jen si připomeňme, první útočná řada Marchand, Bergeron, Pastrňák, to je jedna z nejlepších řad v NHL, ne-li nejlepší. U organizace Bruins jsou čtyři útočné řady, jež umí skórovat. Třeba Kuraly nebo Nordström to v play off potvrdili. Jsem tedy zvědavý, jaký styl bude ten vítězný a zvedne slavný pohár nad hlavu. Na výběr už je jen ze dvou klubů.