Sparta vs Jablonec, analýza druhého kola

Sparta po neúspěšném prvním kole narazila na soupeře ze Severních Čech - Jablonec. Po ostudě se Slováckem, se kterým doma nikdy neprohrála, musela přijít změna. Celý týden se mluvilo o Spartě. Opět zaznívaly hlasy jako trpělivost, klid na práci, čas a až si tým sedne, bude hrát tak, jak si fanoušci přejí. Fanoušci už trpělivost několikrát ztratili, avšak s příchodem Rosického do funkce sportovního ředitele se leccos změnilo. Fanoušci v něj věří jako ve spasitele. Je to velká osobnost. Příznivci konečně vidí světlo na konci tunelu. Po výměně několika koučů, po neúspěšném projektu internacionalizace se snad opravdu blýská na lepší časy. Trenér Jílek přišel s jasnou vizí, měl by dát týmu herní tvář, což se několika trenérům nepodařilo. Václav Jílek dostal tříletou smlouvu a Rosický mu poskytl čas na práci. Jak tento příběh dopadne uvidíme na konci první sezóny.

Jablonec přijel na Letnou s taktikou vyčkávat a počkat si na chyby soupeře, ty sice přišly, ale nebyly potrestány. Petr Rada dělal při složení jedenáctky co mohl, ale vítěznou sestavu nepostavil. V létě mu odešla půlka sestavy - Trávník, Lischka, Hovorka, Holeš, Vatajelu a taková díra do sestavy se těžko zaplňuje, přesto prezident klubu Miroslav Pelta přivedl zajímavé hráče, bude však asi trvat až si na sebe na hřišti zvyknou. Přišli Matoušek, Plechatý, Holík, Sýkora, Jugas, Krob a několik méně známých jmen. Pelta díru nezacelil vůbec špatně, dělal co mohl. Většina může nastoupit rovnou v základu.

Teď už k zápasu samotnému. Sparta byla v prvním poločase lepším týmem. Více držela míč, kombinovala, zejména Kanga s Plavšičem dominovali na hřišti. Měla spoustu šancí, které dlouho "pálila." První poločas mohl skončit klidně 3:0, Spartě však koncovka vázla. Když to vypadalo, že v zápase nepadne branka, rozvlnil síť po dobrém výběru místa mlaďounký Hložek. Centr zleva, prodloužení hlavou a střela do prázdné šestnáctiletého talentu domácích. Pražané dále v tlaku pokračovali, už to nebyl tak drtivý tlak jako v první půli, ovšem stále to bylo důstojné. Druhou branku obstaral Kanga nádhernou střelou ze střední vzdálenosti přímo do šibenice a šlo se slavit podruhé. Letná si konečně mohla užít vítězství a Jílkovi mohl spadnout pověstný kámen ze srdce. Sparta ve druhém kole doma porazila Jablonec 2:0. Má tak první tři body v sezóně. Teď před ní však stojí další výzva, musí potvrdit zlepšení příští týden, kdy narazí na České Budějovice. Hraje se v Jižních Čechách.

Katar - malý emirát a silný fotbalový celek

Katar, malá zemička o velikosti Středočeského kraje, která se nachází v Asii v Perském zálivu. Tento stát má v budoucnosti, v roce 2022, hostit fotbalový šampionát. Je spousta pro a proti. FIFA chce propagovat svůj produkt = fotbal všude a dostávat se na nové trhy. Nicméně je tato volba správná? Těžko říct, spousta názorů říká že ano, spousta že ne. Nicméně MS je přiděleno a Katar už postavil některé stadiony. Kvůli tamnímu podnebí, mají být plně klimatizované, jelikož v létě je tam okolo 50 stupňů Celsia. A to je další problém. všichni se přou, jestli není lepší pořádat mistrovství v zimě, to by však zase narušilo chod soutěží. Je to složité, avšak Katar o svoje pořadatelství s největší pravděpodobností nepřijde, i přes mnoha negativ.

Reprezentace má kvůli pořádání účast jistou. Ta zpočátku, kdy se rozhodlo o konání v Kataru, nacházela v dost bídné formě. Byl to malý asijský státeček, emirát, jenž ani v Asii nepatřil mezi nejlepší. Jenže moment, skok do současnosti a Katar vyhrál Mistrovství Asie a momentálně byl pozván na Copu Américu jako host. Byl nalosován do skupiny s Paraguayí, Kolumbií a Argentinou. Jedna z nejtěžších skupin, pravděpodobně vůbec ta nejtěžší. První vystoupení v Brazílii zvládl na výbornou. S Paraguayí sice prohrával 0:2, ukázal však vůli, houževnatost i fotbalovost a zápas dovedl k remíze a bodíku do tabulky. Katar už dávno není ta zemička, kterou každý porážel, za těch pár let udělala skok a i díky úspěšně vychované mladé generaci teď sklízí úspěch. Druhý duel byl ještě větším oříškem, avšak Katar se s ním popral. Prohrál gólem v 86. minutě!!! Stačilo vydržet, ubránit bezbrankový stav a byl tu druhý bod na šampionátu. Na Kolumbii však nestačil. Třetí zápas to už bylo terno, postavil se proti Argentině, která je plná šikovných fotbalistů a hvězd v čele s Messim. Obrovsky náročný duel. Kataru uškodila brzká inkasovaná branka, kterou vstřelil nadějný útočník Martinez. Katar se snažil, bojoval, dělal Argentině problémy, ale na gól to nestačilo, naopak ještě inkasoval od Agüera, pana střelce. Ze skupiny sice nepostoupil, bod na to nestačil, avšak zanechal parádní dojem, průnikové přihrávky, nesesypal se když inkasoval, hrál dál, byl houževnatý, uměl si vytvořit i nadějné brejky. To co ho limitovalo byla práce s míčem, jenže v té jsou jihoamerické týmy nejlepší, takže srovnání s absolutní špičkou. Katar však děla pokroky a uvidíme za pár let. Za pár let to může být soupeř, kterého se bude bát i špička celého fotbalu, to ale předbíhám. Vývoj se odhadnout nedá. 

Reportáž ze čtvrtého utkání z Enterprise Center

St. Louis - Boston 4:2, série: 2:2

St. Louis dnes nastoupilo ke druhému domácímu utkání ve finálové sérii s Bostonem. Do zápasu číslo čtyři vstoupilo lépe, jako první dalo branku, kterou zařídil Ryan O"Reilly. Brankář Bostonu Rask měl práci u první tyče a než se stihl přesunout, O"Reilly mu zasunul kotouč u druhé tyče. Odpověď trvala Medvědům zhruba jen dvanáct minut. Chára nahodil puk o Binnigtonův beton a černý placatý předmět si jako první našel Charlie Coyle a bylo vyrovnáno. Musím zmínit, že Binningtona před touto sezónou nikdo neznal, možná jen pár fajnšmekrů, on však stále všem dokazuje, že bylo správné dát mu důvěru v brankovišti. Kouč Berube s ním může být spokojen. Navíc je tento sebevědomý brankář nominován na Calder Trophy, která je udělována nejlepšímu nováčkovi sezóny (za základní část). Při druhém gólu domácích se prosadil kanonýr Tarasenko. Hvězda a hráč Bluesmanů, který byl v první třetině základní části odsuzován, byl z formy, nedával branky, nehrál tak, jak velký má plat, všichni byli nespokojení a ejhle, podívejte, je tu začátek června a St. Louis stále nekončí sezóna, ba co víc, bojují o Stanley Cup a Tarasenko je hlavním lídrem. Zpět k té brance, tento Rus si našel odražený kotouč od Raska, a uklidil ho k pravé tyči po ledě. Byla to krásná spolupráce a kombinace tří hráčů Blues.

Boston v tomto zápase jen dotahoval, sice dal branku v oslabení, ale to nestačilo. Brandon Carlo dorazil střelu Bergerona, Binnington se mohl přetrhnout, avšak na puk nedosáhl. Vyrovnáno 2:2 a vyrovnáno naposledy v tomto střetnutí. Do vedení se svěřenci trenéra Berubeho dostali až ve třetí třetině v 51. minutě utkání. Autorem důležité branky, ze které se už Boston neoklepal, byl opět buldok Ryan O"Reilly. V zápase číslo 4 naprosto dominantní postava. Bruins se nepodařilo za zhruba devět minut srovnat, na konci to zkusili bez brankáře, ale to byla velmi nepovedená podívaná. Pořádně se nedostali do útočného pásma, natož do šance. Měli to ovšem těžké, Blues se stáhlo a jen čekalo do té doby, než dal Schenn čtvrtou branku do opuštěné klece. St. Louis vyhrálo poprvé doma v sérii, celkově podruhé a zajistilo si ještě minimálně jeden návrat do své arény.

Dva zámořské styly 

Celé finále je plné osobních soubojů a hlavně Bluesmani hrají hodně do těla, dost hitují a jsou schopni nasbírat přes 40 hitů za zápas. Boston hraje spíše takový ten "nový kanadský hokej," rychlý, kombinační, důrazný, přímočarý a s velkým tlakem do branky. St. Louis hraje tvrději, ale hezkou, rychlou akci také předvede, má na to hráče jako jsou Tarasenko, Schenn, Schwartz nebo O"Reilly. Zejména poslední jmenovaný je buldok, jenž si neodpustí žádný souboj, do všeho jde naplno a trenér ho musí mít rád. Bostonští jsou techničtější, jen si připomeňme, první útočná řada Marchand, Bergeron, Pastrňák, to je jedna z nejlepších řad v NHL, ne-li nejlepší. U organizace Bruins jsou čtyři útočné řady, jež umí skórovat. Třeba Kuraly nebo Nordström to v play off potvrdili. Jsem tedy zvědavý, jaký styl bude ten vítězný a zvedne slavný pohár nad hlavu. Na výběr už je jen ze dvou klubů.

Shrnutí MS 2019 - Český tým

Zase to semifinále, řekne si každý český fanoušek. Český hokejový tým opět nezdolal bránu 2. kola play off a bude hrát v neděli jen o bronz. Přitom do té doby dal český tým 44 branek za 8 zápasů. Nevídaný průměr, měli jsme tři hráče v první desítce bodování. Voráček, Frolík a Hronek. Jedenáctý byl i Kubalík. Kombinace mezi NHL posilami Voráčkem a Frolíkem fungovala perfektně, Frolík chvíli i vedl turnajovou produktivitu. Hronek, obránce jenž umí nevídaně a obratně podpořit útok. Takový bek tu dlouho chyběl, po Židlickém, Němcovi a dalších tu takový ofenzivní bek nebyl.

Skupinou český tým proklouzl s jedinou porážkou od velkého favorita z Ruska. Fanoušci českého týmu zase jednou měli radost. Do Bratislavy se jich sjelo na každý zápas několik tisíc. Arény bývaly z 90 % zaplněny českými příznivci. Ti svoje miláčky hnali. Češi si vybojovali dobrou hrou a získanými body do čtvrtfinále lehce přijatelnějšího soupeře - Německo. To sice dvě třetiny dávalo Čechům zabrat, ale pak se tým se lvem na prsou výkonnostně zvedl a ve třetí periodě svého západního souseda vyprovodil čtyřmi trefami. Hlavní a nejdůležitější část turnaje vyšla, čtvrtfinále pokořeno. Už to je úspěch, jednoznačně, stále můžeme zůstat bez medaile, ale už teď víme, že být v semifinále je veliký sukces. Ovšem brána finále nám opět unikla. Poslední finále hráli Češi v roce 2010, poslední medaile je z roku 2012. Zatraceně dlouhá doba.

Říha ukázal, že i v našich podmínkách je možné postavit výborný tým. Každý měl svou roli. Tým byl nabitý střelci, tvůrci hry, defenzivně laděnými plejery. Do kádru se navíc nevešly obrovské talenty jako Chytil a v pozdější části turnaje i Vrána. Ti ukázali, že budoucnost jednou bude ležet na nich, stejně tak centr Simon z Pittsburghu, jeden z těch mladších. Ukázal, že je  schopný tvůrce, s Voráčkem a Frolíkem si rozuměl a centra prvního útoku zvládl bravurně, jak herně tak bodově.

Nyní nezbývá nic jiného než přát našemu národnímu týmu úspěch v boji o bronz. Spojte síly a fanděte, nevíme, kdy zase bude taková možnost získat medaili. Letošní tým byl opravdu výjimečný, předváděl hezký hokej a porazil silné soupeře - Švédsko, Švýcarsko, Německo. Porazí v boji o třetí místo i Rudou mašinu z Ruska, se kterou ve skupině padl? To se dozvíme dnes před sedmou hodinou večerní.

Jágr - Pan hokejista

Jágr je fenomén. Jágra zná polovina zeměkoule. Pokaždé, když se mu něco povede, spustí to vlnu pozitivních reakcí v médiích, na sociálních sítích, mezi kamarády. Všichni o tom mluví. Když noviny potřebují zvýšit čtenost, udělají interview s Jágrem.

Když mám mluvit za sebe, pro mě je Jágr obrovská persóna, kterou uznávám a respektuji. Je to nejlepší český hokejista všech dob, bez debat, i když se to těžko měří, česká historie skýtá mnoho skvělých hokejistů, tak on je druhý v bodování celé historie NHL, vyhrál tam spousty individuálních trofejí a dvakrát Stanley Cup. Dále vyhrál mistrovství a olympiádu. Vyhrál co se dalo, jak na poli individuálním tak týmovém.

Fanoušci ho každé MS tahají do nominace, ale už zapomínají, že mu je 47 let a na MS nemůžete čelit o 20 a víc mladším. Rychlost je alfa a omega dnešního hokeje, a proto by hráčům na mezinárodní scéně už těžko stačil. Samozřejmě ještě před čtyřmi lety všechny překvapil svou výkonností na domácím šamionátu, jenže bohužel, dnes už je zase o čtyři roky starší. Víme, že Jágr se umí přizpůsobit jakémukoli způsobu hry, dokázal to několikrát, hrát NHL do 46 let. Ke sklonku kariéry nehoní soupeře, hraje chytře, rychle puk od hokejky, ale zato přesně, přesné pasy, vystřelí ze svého oblíbeného místa a především si dokáže udělat prostor pro své kličky svou postavou, je to poměrně obr. Na přesilovkách je mimořádně nebezpečný a zkušený, bude však mít i na Extraligu? Já myslím, že bude, vždy když se o něm pochybovalo, dokázal překvapit a vždy mile.

Před sezónou se na postup do Extraligy favorizovaly týmy Jihlavy, Vsetína a Budějovic, Kladno stálo trochu v pozadí, možná i to mu lehce pomohlo. Možná nemá tak silný kádr, ale je to kádr bojovníků, jež umí hrát velmi dobře technicky. Kdo před sezónou znal Melku, Redlicha, Zikmunda, Lakose atd. Tito hráči se však ukázali v parádním světle. V baráži ukázali, že byla chyba s nimi nepočítat.

Baráž zvládlo Kladno také díky výbornému návratu Jaromíra Jágra. Právě on je před posledním kolem baráže jejím nejlepším střelcem s 10 góly. Uchvátil zejména jeho výkon proti Motoru ČB. Tam vyhráli Rytíři 4:2 a Jágra dal všechny góly sám. To spustilo další hromadu vzkazů na Facebooku, spekulací a článků od reportérů. V 47 letech, kdy už jiní sportovci mají 10 let hospodu, nebo si užívají našetřených peněz z dob jejich kariéry. Jágr se rozhodl zachránit Kladno a dovést ho do nejvyšší soutěže. Určitě měl štěstí, že se vrátil Tomáš Plekanec, který týmu dal také hodně. Jeho vhazování jsou známá, vyhraje jich mnoho, je to chytrý hráč s přehledem, velká ikona a hráč, co udělal v Montrealu velkou kariéru a možná mu tam někdy vyvěsí dres. Kladno ale není jen o těchto dvou hráčích, spousta jich ukázalo, že by na Extraligu mohlo mít kvalitu, ale to ukáže až čas. První sezóna bude klíčová, známe případy, kdy týmy nakoukly do nejvyšší soutěže jen na rok.