středa 4. června 2014

Nová tvář fotbalové reprezentace

Měli jsme možnost vidět už tři zápasy pod novým trenerém české reprezentace. Musím říct, že jsem s nastolenou cestou a způsobem, kterým se český fotbal ubírá spokojený. Mnoho "internetových kecálků" má opět výhrady. Nejpíš kvůli tomu, že se neporazí každý kdo proti nám hraje. Znáte to, v Česku je buď všechno dobré a to když se vyhrává a nebo úplně špatné. Naše noviny jsou schopni odvolávat trenéry samy. Lidé nepodporují, lidé "hudrují" jak lesní zvířectvo. Jen oprvdových fanoušků, kteří fandí i když se nedaří nebo nevyhrává je málo. Je jen výhra a oslavy na Staromáku, nebo prohra a zatracení, pomlouvání, znemožnění. Musím říct, že tuhle povahu českého národa nesnáším a jsem proti ní. Vždyť se podívejte včera na duel s Rakušany. Rakousko už dávno není soupeř k porážení 5:0. Jejich kádr je složen z bundesligových hráčů mimo jiné. Navíc já si myslím, že včerejšek ukázal kam se chce česká reprezentace pod Pavlem Vrbou ubírat. Hrál se kombinační fotbal, kvallitní přihrávka byl základ a pokud možno mířila rychle dopředu.

Ke spojení Sparty a Plzně v národním týmu rovnou říkám, že to byl dobrý nápad, protože tito hráči si nepřišli jen tak z povinnosti "zakopat", že je někdo povolal. Tito hráči vymýšleli přihrávky, bojovali, chtěli hrát ofenzivní fotbal. Kdo viděl náš první gól, ten mi dá za pravdu. Spolupráce Hořava, Hušbauer se mi moc líbila. Výkony krajních beků byly vynikajicí a moderní, Limberského dokonalé šajtle a Kadeřábkova běhavost a pracovitost. Stopeři nezklamali, za góly nemohli, rozhodně to nebyly jejich chyby. Štěch párkrát zaváhal, ale jinak chytal spolehlivě, samozřejmě Čech to není, ale musíme nechat vyrůst i jeho nástupce.

Tyto tři zápasy ukázaly, že český fotbal má talentované hráče, jen je třeba jim dát prostor a to Vrba dělá. Takže příště až si zase budete stěžovat, vzpomeňte si prosím na tento článek.